====== Poezie ====== Doby jednou budou\\ Kdy za odzbrojení\\ Války se povedou\\ Bez vypovězení\\ Taková válka přec\\ To není válka přec Takováto válka\\ Posiluje víru\\ Že je nutna válka\\ K udržení míru\\ I když dělá válka\\ Do rozpočtu díru Jan Werich a Jiří Voskovec (1932) tahle básnička je tak aktuální i v dnešní době, až se mi z toho chce brečet :'-( ===== Hustá báseň ===== **Kristýna Sunrise Císlerová** Výplod mého stonání...ehm... {{ poezie:mala-sunrise.jpg|Sunriska}} Polámal se hipízáček-\\ ví to celá obora!\\ O půlnoci zavolali\\ Timotyho-doktora.\\ \\ Leary koukne na zornici\\ potom píše recepis:\\ Třikrát denně kostku cukru,\\ bude hipík jako kdys.\\ \\ Dali acid podle rady,\\ hipízáček stůně dál.\\ Celý den byl na bad tripu,\\ celou noc jim proplakal!\\ \\ Čtyři stáli u postýlky,\\ pátý těšil: Neplakej,\\ pohulíme Sladkou Mary,\\ do rána ti bude hej!\\ \\ Zabafali z vodní dýmky,\\ líbali se na čele...\\ Hop! a zdravý hipízáček\\ ráno skáče z postele :o)))\\ //Věnováno všem, které miluji a těm co stonají, s přáním ať se brzy uzdraví :o)// ===== Jimmimu Hendrixovi ===== **Franzovka** Básnička pro Jimmiho Hendrixe {{ poezie:ddhendrix.jpg?400|J.H od Davida Deutschy}} Odlehčena od všeho\\ ležím na louce plné květin.\\ Slunce svými paprsky suší moje slzy,\\ po nose leze mi brouk.\\ Zvuk kytary láká mě do výšin,\\ a tak letím, i bez křídel.\\ Lehčí než pírko jsem,\\ menší než mravenec.\\ Tu slyším známý hlas :\\ "Hey Juliet !" volá mě.\\ Vidím jeho obličej, ruku, úsměv\\ mám ho na dosah\\ po noze šplhá beruška.\\ Zmizel ! Kde je ?\\ Vracím se na zem.\\ Poděkuju světu, že je,\\ poděkuju Bohu, že jsem.\\ Vrátím se, on to ví\\ a zase poletím\\ a budu ho držet za ruku\\ a smát se na svět.\\ //Jirkov 2000, LF // ===== Básnička ===== **John** Tuhle básničku věnuju Sunrise Hipísandě na bále\\ Roztrhly se korále\\ \\ Její táta, mocný král,\\ Hipíka si zavolal:\\ \\ "Hipíku, máš namále,\\ Sesbírej ty korále!"\\ \\ Aby mu šlo hledání,\\ Pod rozkvetlou jabloní\\ Hipík třikrát důkladně\\ Odplivnul si do dlaní\\ \\ Pak si plivnul do trika,\\ A tak vznikla batika,\\ Ale to je vedlejší\\ Důležitější\\ Je, že:\\ \\ Hipík bosou svojí nohu\\ Umně kladl na podlahu,\\ Takže - a nyní přichází prozaický popis skutečností, jež se mi nepovedlo zveršovat - se mu korálky samy přichytávaly na chodidla. Párkrát se prošel sálem sem a tam, a brzy měl všechny korálky sesbírané. Bleskurychle je navlékl na nit a pověsil je hipísandě na krk. Nadšený král daroval hipíkovi pomalovanou dodávku a ruku své dcery. A vystrojil svatbu, která byla velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, veselá -\\ Ten, kdo hulí konopí,\\ ten to jistě pochopí\\ \\ Na svatbě si dali svoji\\ První sladkou hubičku\\ Žili šťastně, měli spolu\\ Spoustu malých hipíčků\\ ====== O životě ====== :-\ Poslední paprsky dopadají na deštěm promáčenou Zemi, sotva si kdo dokáže představit, jak těžko je mi, být na světě sám, nemít komu věřit, jen holé zdi v pokoji s chmelovými lístky, jen té se mohu svěřit. Mohu jí říct cokoliv, nikdy mě nezklame, vše zůstane jen mezi námi, ostatním neznámé. Je těžké žít v roli ovce mezi hladovými psy, každý den slýchám jen: Vypadni, ty blázen jsi, říkám si bože odpusť jim, oni nevědí co činí, jen svými slovy ďáblem vnuknutými, svá čistá srdce špiní. Proč tu vůbec jsem, má můj život smysl? určitě ano protoze svět má smysl pro nesmysl, Jsem jen malé smítko na obrovském smetišti s názvem svět, ukažte mi smítko které by nechtělo uletět, uletět kamsi jen s prutem na ryby, v klidu a míru pěstovat sporty a záliby, ať ze sportu šach či maratónský běh, chci odložit všechen světa spěch, a oprostit se z pout civilizace. Moje vlastní tvorba --- //[[servusofhell@atlas.cz|Tomáš Štoger]] 2007/10/24 14:45//