Poezie

Doby jednou budou
Kdy za odzbrojení
Války se povedou
Bez vypovězení
Taková válka přec
To není válka přec

Takováto válka
Posiluje víru
Že je nutna válka
K udržení míru
I když dělá válka
Do rozpočtu díru

Jan Werich a Jiří Voskovec (1932)

tahle básnička je tak aktuální i v dnešní době, až se mi z toho chce brečet :'-(

Hustá báseň

Kristýna Sunrise Císlerová Výplod mého stonání…ehm… Sunriska

Polámal se hipízáček-
ví to celá obora!
O půlnoci zavolali
Timotyho-doktora.

Leary koukne na zornici
potom píše recepis:
Třikrát denně kostku cukru,
bude hipík jako kdys.

Dali acid podle rady,
hipízáček stůně dál.
Celý den byl na bad tripu,
celou noc jim proplakal!

Čtyři stáli u postýlky,
pátý těšil: Neplakej,
pohulíme Sladkou Mary,
do rána ti bude hej!

Zabafali z vodní dýmky,
líbali se na čele…
Hop! a zdravý hipízáček
ráno skáče z postele :o)))

Věnováno všem, které miluji a těm co stonají, s přáním ať se brzy uzdraví :o)

Jimmimu Hendrixovi

Franzovka Básnička pro Jimmiho Hendrixe J.H od Davida Deutschy

Odlehčena od všeho
ležím na louce plné květin.
Slunce svými paprsky suší moje slzy,
po nose leze mi brouk.
Zvuk kytary láká mě do výšin,
a tak letím, i bez křídel.
Lehčí než pírko jsem,
menší než mravenec.
Tu slyším známý hlas :
„Hey Juliet !“ volá mě.
Vidím jeho obličej, ruku, úsměv
mám ho na dosah
po noze šplhá beruška.
Zmizel ! Kde je ?
Vracím se na zem.
Poděkuju světu, že je,
poděkuju Bohu, že jsem.
Vrátím se, on to ví
a zase poletím
a budu ho držet za ruku
a smát se na svět.

Jirkov 2000, LF

Básnička

John Tuhle básničku věnuju Sunrise

Hipísandě na bále
Roztrhly se korále

Její táta, mocný král,
Hipíka si zavolal:

„Hipíku, máš namále,
Sesbírej ty korále!“

Aby mu šlo hledání,
Pod rozkvetlou jabloní
Hipík třikrát důkladně
Odplivnul si do dlaní

Pak si plivnul do trika,
A tak vznikla batika,
Ale to je vedlejší
Důležitější
Je, že:

Hipík bosou svojí nohu
Umně kladl na podlahu,
Takže - a nyní přichází prozaický popis skutečností, jež se mi nepovedlo zveršovat - se mu korálky samy přichytávaly na chodidla. Párkrát se prošel sálem sem a tam, a brzy měl všechny korálky sesbírané. Bleskurychle je navlékl na nit a pověsil je hipísandě na krk. Nadšený král daroval hipíkovi pomalovanou dodávku a ruku své dcery. A vystrojil svatbu, která byla velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, veselá -
Ten, kdo hulí konopí,
ten to jistě pochopí

Na svatbě si dali svoji
První sladkou hubičku
Žili šťastně, měli spolu
Spoustu malých hipíčků

O životě

:-\

Poslední paprsky dopadají na deštěm promáčenou Zemi, sotva si kdo dokáže představit, jak těžko je mi, být na světě sám, nemít komu věřit, jen holé zdi v pokoji s chmelovými lístky, jen té se mohu svěřit. Mohu jí říct cokoliv, nikdy mě nezklame, vše zůstane jen mezi námi, ostatním neznámé. Je těžké žít v roli ovce mezi hladovými psy, každý den slýchám jen: Vypadni, ty blázen jsi, říkám si bože odpusť jim, oni nevědí co činí, jen svými slovy ďáblem vnuknutými, svá čistá srdce špiní. Proč tu vůbec jsem, má můj život smysl? určitě ano protoze svět má smysl pro nesmysl, Jsem jen malé smítko na obrovském smetišti s názvem svět, ukažte mi smítko které by nechtělo uletět, uletět kamsi jen s prutem na ryby, v klidu a míru pěstovat sporty a záliby, ať ze sportu šach či maratónský běh, chci odložit všechen světa spěch, a oprostit se z pout civilizace. Moje vlastní tvorba

Tomáš Štoger 2007/10/24 14:45