Dojezd – ,,doznívání“

- Částečně lze dělit podle vlivu na psychosomatický stav. Nejvíce záleží na druhu a množství intoxikační látky.

- Obecně platí, že první polovina doznívání je příjemnější, než ta druhá, kdy vzniká určitý druh kocoviny.

- Dojezdy po užití většiny psychedelik bývají snášeny bez potíží. Odeznívají psychedelické vjemy a případné halucinace, většinou nastupuje stav souznění a vyrovnanosti (to není pravidlem, jsou i případy značné nervozity atd.). Spánek obvykle nebývá vyhledáván, často i přes nastupující únavu. Po silnější psychedelické i nepsychedelické zkušenosti s halucinogenem se mohou vyskytovat přeludy, lehké mžitky, stíny..

- Dojezdy po většině stimulantů (amfetaminy, metamfetaminy, kokain..) bývají negativní. Stavy a nálady se liší podle „zkušeností“ intoxikovaného. Začínají se objevovat deprese a zvyšující se potřeba další drogy - nesmíření se se světem, jaký je. !Velice nebezpečné! - velkým dílem přizpívá k vysoké návykovosti na stimulanty. Subjekt se snaží další dávkou znovu naladit a „nedojet“ zpet do všední šedé reality

- MDMA, MDA a MDEA jsou zvláštní, samostatnou kategorií kombinace psychedelika a stimulantu. Dojezdy mohou doprovázet lehké deprese ne-nepodobné těm na stimulantu, avšak představa nové dávky bývá negativní. Může nastoupit bolest zubů, či čelistních pantů (důsledek tření zubů o sebe).

- Narkotické dojezdy bývají zakončeny únavou, spánkem, nevolností.. V případě morfinismu pomalu nastupující abstinenční příznaky.

- Disociační látky způsobují často spánek s velice barevnými sny (zvláště v případě kyseliny ibonetové - muchomůrky červené).