Irwin Allen Ginsberg
(3. června 1926 – 5. dubna 1997) byl americký básník, jedna z vůdčích osobností beatnické generace.
Životopis
Americký básník, narozen v roce 1926. Během studií na Kolumbijské univerzitě se seznamuje s Jackem Kerouacem, Williamem Burroughsem a Nealem Cassadym.
Tato čtveřice tvoří jádro beat generation. V roce 1948 zažívá halucinační vizi (při četbě Blakeových Písní nevinosti slyší tohoto básníka předčítat vlastní verše), která ho na dlouhá léta poznamenává, podněcuje v něm zájem o mystiku, okultismus a o psychedelické látky. V San Franciscu se seznamuje se svým celoživotním přítelem, Peterem Orlovskym. Po vydání sbírky Kvílení a jiné básně je vydavatel knihy, Lawrence Ferlinghetti, obviněn z šíření nemravné literatury. V soudním řízení je ale osvobozen, což napomáhá k liberalizaci poměrů v Americe, sužované tehdejším McCarthyismem. Během šedesátých let často cestuje, mj. se dostává i do Prahy, kde je zvolen Králem Majálesu. Za několik dní je ale státními orgány vyhoštěn z ČSSR. V šedesátých letech se přiklání k budhhismu, který vyznává po celý život. Stává se symbolem americké alternativní kultury a aktivně se účastní demonstrací.
S nastupujícími sedmdsátými léty se věnuje budhhismu i nadále, hudbě (mj. koncertní turné s Bobem Dylanem) a psaní básní. V roce 1974 spoluzakládá Kerouacovu školu osvobozené poetiky, v níž také učí. V osmdesátých letech cestuje, dokonce i do Číny a SSSR, kde čte svou poezii a přednáší na vysokých školách. Roku 1990 se opět podívá do Prahy, kam se během devadesátých let vrací a vystupuje, např. společně s Phillipem Glassem. V roce 1997 umírá na následky rakoviny jater.
Dílo
Ginsbergova poezie je inspirována tvorbou Williama Blakea, Walta Whitmana, Paula Cézanna a velmi silně bebopem. Ginsberg často používá dlouhých, volných veršů, ale samozřejmě používá forem různých. Jeho poezie je neučesaná a syrová, o to více ale působivá. Mezi nejznámější básně patří Kvílení, Kadiš za Naomi Ginsbergovou (reflexe vztahu se svou, psychicky nemocnou matkou), a mnoho dalších. V mnoha básních se inspiruje psychadelickými látkami, např. marihuanou nebo LSD. Ginsbergovo dílo (mimochodem i v češtině poměrně dobře dostupné na internetu) do češtiny překládal Josef Jařab, Jiří Josek, Josef Rauvolf a prvním překladatelem byl Jan Zábrana.
