Berger: Rodinná idila. Táta seděl v křesle a čuměl do bedny. Máma v zástěře stála vedle. Měla v ruce rendlík a cosi v něm míchala. Z bedny se ozývaly hrozné zvuky: výkřiky, nadávky, rány a výbuchy typické pro komerční televizi. Když tu mamaka náhle zjistila, že před ní stojí Berger.

radostně BergraMáma: „Synátor se nám vrátil. Táto koukej!“

Berger: Volala radostně máma směrem k zuřící přestřelce. Táta se nechal po chvíli slyšet od televize

BergraTáta: „To bude zase ten klacek nevycválanej něco chtít!“

Berger: A to by nebyla máma kdybyby se o mě neatarala.

BergraMáma: „Tak jak se máš, Jiříku? Nemáš nějaký problémy, jako posledně, když tě v USA FBI a CIA chytily s LBJ, IRT a LSD?“

Berger: musel jsem s pravdou ven: „Mami, já už budu hodnej, ale potřebuju nějaký peníze. Provedli jsme s kámošema pitomost a oni teď sedí. Kauce je tisícovku…“ Fotr jak zaslech sůvko peníze, začal rozzlobeně hřímat od televieze.

BergraTáta: „Nic nedostaneš, dokud se nenecháš ostříhat a nezačneš pracovat!“

Berger: Načež se přikrykryl novinami a začal hlasitě chrápat. A máma je anděl!

BergraMáma: „Tak kolik potřebuješ ?“

kajícně Berger: „Čtyři tácy, mami.“ - Máma odešla a vrátila se s penězi a podala mi.

s něhou starostlivě BergraMáma: „Hlavně prosím tě nic neříkej tátovi. Měla bych z toho moc zle.“

Berger: „Díky mami!“ Volal jsem na mamku ze dveří a utíkal přes přímo k policejní stanici a bral to zkratkou přes park. Byla to náhodička, jakou všechno ostaní, ale cestou potkal svojí kámošku Crissy. Procházela zrovna kolem. Jen co mě uviděla volala:

Crissy: „Ahoj Bergře ! Jak jde život ?“

Berger: Nebyl by to já, Berger, kdyby se alepoň na chvilku nezastavil na slovíčko a navíc s takovou kráskou jako byla Crissy. „Těžká pohoda Crissy. Zrovna jdu vytáhnout Huda, Woofa, Jeannie a našeho novýho kámoše Clauda z lapáku. Udělali jsme menší návštěvu zahradní slavnosti váženého občana, pana Franklina. Ale moc se mu to nelíbilo. Zvolal na nás policajty. A jak ty, lásko moje platonická ?“ „Zatím“ myslel jsem si , zatímco Crissy si mi vylejvala srdíčko Crissy: „Já jsem šíleně zamilovaná. Ale nějak ho nemůžu po městě najít ….“

Berger: „A koho ?“ Zajímal jsem se s myšnekama mlsnýho kocoura.

Crissy: „Poznala jsem ho právě tady dvanáctáho v úterý. Oblíka se trošku divně ale je to fakt fešák.“

Berger: „No jo no …“ na to já světácky. „Tak tady o mám zatím marný, ale proč bych nepomohl kámošovi“ pomyslel jsem si a Crissy poradil: „Franta Milsů bydlí na Košutce. Zkus se tam na něj zeptat … Tak čau, už musím.“ Crissy měla znovu pro co žít.

nadšeně s nadějí Crissy: „Díky já se tam půjdu podívat. Ahoj!“

Berger: Na policejní stanici jsem byl během chvilky. Zaplatil jsem kauci a naše nadšení neznalo mezí, protože klec je klec a svoboda je svoboda. Uchváceni tohle svobodou utíkali jsme do parku jako o život.