Claude: Ze dvou stran zátarasy z ostnatého drátu a v prostřed strážná věž. Já a tři důstojníci jsme stáli uprostřed. Měl jsem pocit, jakoby se všichni otatní tlačili na zátarasy a z povzdálí nás pozorovali.

První důstojník: „Připravte se k útoku! Zbraně zamířit ! Zničit vše co se pohne !“

Claude: Vzduchem se nesly zvuky války „K zemi ! Zachraň se kdo můžeš !“ Všichni uléhali za zátarasy a drželi si hlavy. Řízené střely hvízdaly a opodál štěkal kulomet. Druhý důstojník byl raněn do nohy. Držel se za ní a křičel:

Druhý důstojník: „Claude Dělej, krej se. Mě ty svině dostaly! Vystřel jim mozek z hlavy!“ Třetí důstojík zakřičel hned po něm. Zakřičel bolestí a padl.

Claude: Odhodil jem pušku a kličkoval mezi kulkami. „Já nejsem váš nepřítel ! Já jenom plním rozkaz ! Já do vás nechci střílet !“

První důstojník: „Svině! Ugháááh!!!“

Claude: Padl a ležel mrtev. Já pořád běhal do kola a křičel jem „No tak přestaňte už ! Pojďte zhulíme se a bude nám fajn !“ Pak druhý důstojník padl mrtev. Klekl jsem si a vzýval slunce: „Prosím zastav to ! Zastav to a sviť na nás. Prosím Smiluj se !“ Pak mě cosi štíplo cosi vzadu na hlavě a já padl taky. Roztrhán na kousky kovovou expolozí. Bajonety a ohnivé koule … a pak už nic… Zátarasy i strážná věž zmizely. Všichni moji známí vstávají a začínají tančit. Krásný život jde dál pod parsky raního slunce se znovu rodí nový den a spíva svoji věčnou píseň „Sabba sibby sabba Nooby abba nabba“ Tak klokotá život. Sheila mě volá „Claude !“ Otáčí se na ostatní a hledá mě „Kde je Claude ? Musíme ho najít !“ Já tam ležel na zemi a umíral. „Bergře prosím pomoc! Cítím jak umírám! Kde jste všichni ?“ Hlava mi poklesla.

Shiela: „Néé ! Oni ho zabili !“

Berger: Sklánějí se nade mnou. Kde se tady vzali ? Všichni sklopili hlavu a mlčeli. Pomalu mě obestupují a bych byl v jenich středu. Tak pusťte slunce do svých duší a nezapomeňte!