Egon Bondy (vl. jménem Zbyněk Fišer *20.1.1930 +9. 4. 2007)

Filozof, básník a prozaik. Narodil se v Praze 20. ledna 1930. Jeho otcem byl generál Jan Fišer. V roce 1947 zanechává studií na gymnáziu a také začíná psát básně. Po únorové revoluci odmítá, jakožto marxista, Sovětský režim. Seznamuje se s Janou Krejcarovou, s níž střídavě žije v průběhu 50. let. Spoluzakládá strojopisnou edici Půnoc(1949-1952), v níž zveřejňuje své básně. Přátelí se s Bohumilem Hrabalem, Adolfem Bornem, Vladimírem Boudníkem a mnohými dalšími. Až do roku 1957 nemá řádné zaměstnání, živí ho přátelé, drobné krádeže, žebrota, pašeráctví… V roce 1957 je zaměstnán jako noční hlídač v Národním muzeuu, současně dokončuje střední školu. V letech 1957-1962 studuje dálkově filozofii a psychologii na FFUK. Též navazuje vztah s Julií Novákovou, která se stává jeho celoživotní partnerkou. Roku 1967 získává doktorát a také invalidní důchod. Seznamuje se I.M. Jirousem, který ho informuje o skupině Plastic People Of The Universe. Tím se Bondy dostává k vznikajícímu undergroundu, kde je považován za jednoho z hlavních guru. Chartu 77 odmítá jako program stínového estabilishmentu. Na počátku 90. let kritizuje kapitalistický režim, umírá jeho družka Julie a Bondy se stěhuje na Slovensko, do Bratislavy. Přestává psát básně a věnuje se převážně ontologii.

Poezie

Jeho dílo je velmi rozsáhlé a rozmanité, čítá přes 20 sbírek, například Totální realismus (z roku 1950, syrovým a originálním jazykem popisuje atmosféru tehdejší Prahy), Velká kniha (obsahuje legendární cyklus Ožralá Praha)… Některé Bondyho verše zhudebnila skupina Plastic People Of The Universe.

Filozofie

Filozofií se Bondy aktivně zabývá od počátku 50. let. Po studiu na FFUK mu oficiálně, pod občanským jménem, vychází Útěcha z ontologie, jeho základní filozofické dílo a monografie Buddha, která je plodem jeho zájmu o východní myšlení. Od roku 1968 publikuje v samizdatu. Základním kamenem Bondyho filozofie je nesubstanční ontologie, ke které dospívá syntézou marxismu a východních filozofií (zejména taoismu a buddhismu). V průběhu 80. let publikuje v samizdatu rozsáhlé Dějiny filozofie. Ty jsou přes značnou detailnost čitelné i pro laiky. Během 90. let vzniká jeho nejnovější fil. dílo, Příběh o příběhu, které je vyvrcholením Bondyho filozofie.

Próza

Prózou se Bondy zabývá už od 50. let, nejznámější Bondyho prózou jsou však Invalidní sourozenci(1975), román z daleké budoucnosti, kde originálním způsobem reflektuje myšlenky undergroundu. Celým prozaickým dílem se prolínají Bondyho filozofické názory. Často si vybírá originální prostředí (např. neolitická osada v próze Šaman, ), které detailně popisuje díky svým historiografickým znalostem.

Odkazy