Woodstock ´69

kultovní hudební festival, jenž se stal legendou a symbolem ,,léta lásky“. Třídenní open-air koncert se uskutečnil 15. – 18. srpna 1969 na farmě Maxa Yasgura, ve státu New York. Byl považovaný za vrchol květinové síly – hnutí Hippies. Určitě i pro to, že se na něm spojili všechny ideály souzvuku, harmonie i lásky, které Děti květů tolik propagovali. V Betheli (místo konání) se totiž setkalo přes půl milionu lidí, kteří dokázali společně žít pár dní, a to bez absolutního násilí nebo konfliktů ! Ve Woodstocku se tak spojila základní myšlenka ,,míru, lásky a hudby“, přičemž třetí složka byla vedená pod taktovkou nejproslulejších i úspěšně začínajících folkových i rockových hvězd.

Na festivalu tedy vystoupili:

Historie

Podle nepřejícníků byl Woodstock také pohanským sdružením vzájemné pomoci i doupětem plném marihuany a LSD. Počet dětí se prý v zemi po ukončení festivalu zvýšil o polovinu ;-)

Za takovýmhle úskokem a zázrakem v jednom ovšem musí být kromě Kosmické energie i něco člověčího, a tak se po velkém hledání lze dopátrat ke dvěma jménům. Prvním tvůrcem (ne)známé dvojky byl absolvent Pensylvánské univerzity John Roberts (26), živící se obchodem se zubní pastou a sítí drogerií, jejíchž majitelem byl. Rovněž tak šéfoval multimiliónovému trustu. Jeho protějškem byl Joel Rosenman (24), syn prominentního ortodontisty z Long Island, který jako student absolvoval práva na Yale. Hrával také ve své amatérské kapele a hudebně byl o moc dál než jeho kolega, který prý ve svém životě viděl vystoupení Beach Boys jako jediný rockový koncert.

V zimě roku 1967 jim ovšem nic nebrání aby si společně pronajali byt, v němž rozjímají nad započatým životem a nad tím, co bude dál. O rok na to v březnu tedy inzerují v New York Times a Wall Street Journal, aby našli vhodnou příležitost na investici: ,,Dva mladí muži s neomezeným kapitálovým krytím shánějí zajímavé a legitimní investice a čekají na obchodní ponuky.“ Ze záplavy jmen nakonec vyjdou dva vítězové: Artie Kornfeld (25) a Michael Lang (to má někdo štěstí), jejichž původní idea zmátla ze stolu tisíce seriózních návrhů i podvrhů. A co to bylo za lidi ? Luxusně ohozen Artie, jenž se ve věku 21 let stal nejmladším viceprezidentem Capitols Records, byl jedním z typických lidí na svém místě. Věnoval se hudebnímu světu, ve své kanceláři kouřil hašiš a své firmě dohazoval kontakty na rockové hvězdy. Michael Lang (23) byl zase ,,dítětem ulice“ s dlouhými vlasy a v džínech. Živil se jako producent a manažer a kromě jiného měl ,,na triku“ také vydařený Miami Pop festival.

V únoru 1969 tedy oba dva navštěvují své ,,investory“ na 83-ulici v New Yorku, kde se nejprve mluví o firmě a nové nahrávací společnosti ve Woodstocku. Ta prý ušetří hvězdám čas který by promrhali cestou do New Yorku, studio je vyjde levněji a navíc ho můžou užívat jako místo pro rekreaci. Teprve pak se prosadí myšlenka gigantického undergroundového festivalu ,,100 mil od zkaženého a zkomercionalizovaného Brooklynu“. Otevření festivalu tak předchází ,,jenom“ půl rok příprav a prací.

300 000

V březnu tedy vzniká společnost Woodstock Ventures Inc. a taky se podaří získat pozemek Mills Industrial Park ve Wallkill, který ale nevyhovuje pro svůj ne příliš přírodní vzhled. Měsíc na to dojde k rokování s místní radou ohledně většího festivalu jazzové a folkové kultury – ,,Aquarian Exposition“ s podtitulem ,,Tři dny lásky“, ke kterému byl schválen také návrh na plakát v rudé barvě se symbolem holubice na kytarovém hmatníku, jehož autorem byl Arnold Skolnick.

V květnu se kontaktují první muzikanti jako Jefferson Airplane za 12 000, Creedence Clearwater Revival za 11 500 a The Who za 12 500 doláčů, na radu kolegy Langa který razí teorii, že ,,pokaždé když budou chtít pět, nabídni jim deset“. V tom čase se již rozbíhá mediální kampaň. V tisku se objevují první zmínky o připravované akci a také se vynořují první obavy z toho co přinese. Majitel pozemků Howard Miller obdržuje výhrůžné anonymní telefonáty, s největší pravděpodobností od místních obyvatel, které zmáhala obava z hipíků, zarostlých asociálů, anarchistů a komunistů, jak si také neodpustil tisk.

V červnu se ovšem přípravy rozběhli o to více, že se zajistilo angažmá pro farmu Hipíků, která pod velením Hugha Romneya (alias Wavy Gravy) a za asistenci Indiánů z kmenu Hopi (školní autobusy pomalované psychedelickými barvami, včetně proslulého ,,Further“) pracovala na zajišťování výživy a kempování pro návštěvníky Woodstocku. V červenci ale tuzemská rada Wallkill festival definitivně ruší. Jako důvod uvedla poddimenzování počtu mobilních záchodů, který ještě přitvrzuje zákonem o zákazu shromažďování lidí nad 5000: ,,Každý Hipík který vkročí do města bude zastřelen.“

Nabízí se ponuka neúspěšného hoteliéra Eliotta Tibera, který je vlastníkem pozemku v Bethelu, jež je vzdálen cca 40 mil od původního místa konání. Pro organizátory je ovšem příliš malý, a tak Tiber telefonuje Maxovi Yasgurovi, jenž vlastní lucernové pole. Ten souhlasí a říká si o 50 dolarů na den. Jelikož se místo jeví jako ideální pro chystající se událost, Yasgur nakonec obdrží 75 000 dolarů plus 25 000 navíc, jako revanš za vstup na přilehlé pozemky. Od hipíka v kožené věstě na holém opáleném těle také do předu žádá o zálohu. Michael Lang se k věci staví ironicky, prý to za takovou cenu mohli rovnou koupit. Časová tíseň ovšem nenechá nikoho v klidu a tak neostává nic jen spokojit se. Nakonec, pole kromě svých rozměrů a vzhledu má ještě jedno ideální plus. Nachází se na něm také kopeček vhodný na postavení podia. I majitel Max překypuje srdečností vůči svým hostů. Kromě vstřícnosti je zásobuje také kartony mléčné čokolády. Pokud by se však zdálo že po změně lokality se majitelova dobrosrdečnost pronesla i na místní obyvatele, není tomu tak. Už v srpnu se zvedá další vlna hysterie, ovšem ta je definitivně zahnána povolením které vydávají stavební inspektor Donald Clark a právní zástupce obce Frederick W. V. Schadt. Zdá se, že štěstí se usmálo i na jinou stranu. Hoteliér Tiber a obchodník Art Wassmer už týden před započetím festivalu vykazují astronomické zisky. Ovšem jediným druhem tovaru kterého cena stoupá je pivo, a to ze 1,95 dolarů za 6 plechovic na rovné 2: ,,Kdo by to v tom stresu neustále počítal ?“

Den před začátkem festivalu se obyvatelé Bethelu snaží o poslední pokus zabránit příjezdu rozjetého vlaku. Živí štít který brání příjezdu aut však už nepomůže ničemu. V kempu si již žije 25 000 hipíků v neskonalé harmonii a idyle. Co ovšem idylické není je Langovo zděšení po té co dochází k zjištění že v den, který se pak zapíše do historie jako otevírací den nejlegendárnějšího festivalu, ještě nejsou ke vchodům přistavěny kasy na výdej lístků. Mezi námi, milion dolarů je taky ta tam.

Hendrix

Průběh

15. srpen 1969 – přesně v 05:07 odpoledne startuje oslava míru a lásky i hudební produkcí. Na podium se staví černošský písničkář Richie Havens, který se na festival přišel původně bavit. Zádrhel který doprovázel převoz hvězd z hotelu Holiday Inn však donutil uspořadatele sáhnout po náhradním řešení a po naleznutí v davu předstupuje Richie před rozžhavené publikum. Píseň ,,Freedom“ natahuje do té doby, až se Langovi nepovede přivézt do areálu další hvězdy. Po tom co mu praskne struna, situaci zachraňuje Country Joe Macdonald. V pátek si kromě jiných škrtnou také Ravi Shankar, Arlo Guthrie, John Sebastian….zajímavůstkou je, že ,,pouze“ po dvou písních mají Tim Hardin i Melanie. To by dnes už asi možné nebylo. Pátek tedy patří folkařům. Vrcholem je poslední vystoupení Joan Baez, která nerozezní jen tóny, ale také srdce mnohých návštěvníků skladbou ,,We Shall Overcome“, která byla symbolem a oporou lidí během mnoha nepokojů v Spojených státech. Joan také nepomohla míru na duši jen svým ,,flowers“, ale i samotné Melanie, která se po vystoupení klepala celá dojetím.

Na ,,mírný“ začátek navazovala sobota, kdy se hudebně přiostřilo. Pódium patřilo rockerům a Woodstock rozvibroval jak ,,Bílý králíček“ zpěvačky Jefferson Airplane Grace Slick, tak i energie The Who, Grateful Dead, Cannes Heat, nebo ,,Kosmické Blues“ charismatické Janis Joplin. Ta se také spolu s Grateful Dead a The Who postarala těsně před vystoupením o rozruch. Všechny hvězdy totiž žádali o zaplacení ještě před koncertem, jinak prý nevystoupí. Problém řeší Charlie Prince který v noci otevírá místní banku a půjčuje potřební sumu.
Kromě toho taky dochází k menšímu konfliktu. Vůdce Youth International Party Abbie Hoffman si s Langem na moment sedá na pódium. Nervózní Pete Townshend si Hoffmana mýlí s dotěrným divákem a praští ho kytarou po hlavě.
Jinými skutky na sebe upozorňuje Santana, jehož fenomenální vystoupení se zapisuje do dějin živě hrané rockové hudby.

Lidé se baví a není nutný žádný policejní zásah. Popisuje to i návštěvník ze San Francisca: „Bylo to jako v ráji. Komu nevadilo problematické hygienické zázemí, strašná spousta lidí a nejrůznější názory na to, jak to na světě právě chodí, což si tam každej musel od plic vyříkat a hledal k tomu spoustu posluchačů, musel být nadšen. Objímali jsme se s úplně cizími lidmi, které když jsme potom potkali ještě jednou, byli pro nás něco jako členové rodiny. Užívali jsme si darů života a já osobně jsem se na tom festivalu vyspal se sedmi ženami. Dvě z nich jsem nepoznal ani podle křestního jména. Nebylo to důležité.“
Policie se v ohromení chová hezky, dokonce i k našinci. Když jediný tuzemský účastník Miloš Skalka !!!!! po vyzvání k identifikaci říká svou krajinu původu: ,,Czechoslovakia“, je mu pokaždé odpovězeno mávnutí rukou a cesty jsou mu otevřeny bez okolků.

Co se týče dění festivalu, neděle nepolevuje a rockeři vedou prim. Kromě Joe Cockera vystupuje také Johnny Winter, Ten Years After, The Band… Cover v podání Cockera překonává originál. Kdo by to řek, že i With A Little Help From My Friends od Beatles může na chvíli vyznít lacině. No považte. Potlesk však není jediné co si interpreti vyslouží. Třeba Alvin Lee po svém účinkování obdržel tykev letící přímo na podium. Správně se tázali reportéři, co v ní asi je. Pro zpřísněnou kontrolu se totiž LSD na Woodstocku vstřikuje i do melounů. Problémy s drogami řeší i Jimi Hendrix, jehož koncert v pondělí ráno ukončuje festival zčásti právě proto, že šlo o podmínku jeho manažera. Tomu ovšem předcházeli jiné nepříjemnosti. Popisuje jich Leslie Adley, členka Hendrixova týmu: „Hendrix byl v boudě na farmě. Byl to jediný muzikant, který se nemusel mačkat ve stanech v zákulisí. Věděla jsem, že je mu zle, že je pořádně zfetovanej. Mohlo to bejt z vody v zákulisí, protože se tvrdilo, že na tom festivalu byly do některých vodních zdrojů pro jistotu přidány halucinogeny. Vypadal dost špatně, asi byl fakt sjetej. Strašně se potil. Krmila jsem ho vitamínem C, ovocem a nutila jsem ho cucat citron. Jak jsme tam tak seděli, vypadal dost nervózně a myslel si, že to nezvládne. Nebyl si jistý, jestli má kapela dostatečně zvládnutý repertoár a jestli je dobře sehraná.“ Jimiho obavy se ale nenaplnili, vystoupení bylo některými kritiky označované jako jedno z vrcholných výkonů století. Možná pomohl přesun termínu, z původního nedělního rána na ráno pondělní, kdy se postavil před zdevastované dějiště festivalu. Taky návštěvníků ubylo, z původního odhadu 500 000, na Hendrixe zůstalo pouze 25 000 lidí. Většina totiž nerátala s tím, že se festival tak protáhne a ti kteří potřebovali jít v pondělí do práce se většinou spokojili s tím, že kytarového mága již viděli. To ovšem neznechutilo jeho osobnost natolik, aby nevydržel na pódiu přes 140 minut.

Plakát

....summa summarum…v číslech....

15 -17.8. 1969 – termín konání festivalu

5:07 pm – počátek koncertu

180 000 lístků – prodaných už koncem června

50 000 – s tímhle číslem obelhávali uspořadatelé domácích

250 000 – s tímhle rátali

500 000 (cca) přijelo (přesný počet určit nelze, jelikož organizátoři na počet lidí rezignovali a nakonec byl festivalový vstup vyhlášen za volný)

300 000 – se vešlo do hlediska

200 000 – kempovalo opodál

700 000 – dodateční odhad počtu návštěvníků po přijaté analýze leteckých záběrů

9 – 12 mil – je číslo označující délku fronty dopravné zácpy ve které vázli automobily

18 000 lístků bylo vráceno, jelikož jejich majitelům se nepodařilo dostat přes zácpu

na 800 – 1000 diváků, jeden mobilní záchod

12 000 dolarů pobrali Jefferson Airplane

12 500 dolarů – The Who

11 500 - Creedance Clearwater Revival

32 000 – Jimi Hendrix

32 - počet účinkujících hvězd

Max Yasgure inkasuje:

50 dolarů na den

75 000 USD za pozemek

25 000 USD za vstup na přilehlé pozemky

100 000 USD vrazí uspořadatelé do původního stavu farmy

2,4 milionu USD – rozpočet akce

1,1 milionu USD – dluh po ukončení akce

Z lidí:

5162 úrazů bylo ošetřeno

8 potratů

3 porody

3 násobná smrt – dva oběti propadly heroinu, 19 let starého kluka přešel v spánku traktor na odsávaní fekálií

Woodstock Dnes

Odkazy na internetu